Naše výstavní harcování začalo nevinně a stylově, kousek od francouzských hranic. Vlastně to byla jen zastávka cestou na dovolenou, která nám posloužila jako první oťukání našich možností. Původní plán byl „odjezdit“ alespoň tolik výstav, kolik bude potřeba na oficiální uchovnění Fanči, protože jsme rozhodně chtěli svá štěňata vybavit do života „papíry“ (tj. průkazy o původu psa).
Záhy se ale ukázalo, že Fanču výstavy baví, neb je tam spousta jiných pejsků
a hlavně lidských mláďat, která nejdou daleko pro nějaké to podrbání a leckdy se nechají i olízat :-). Navíc jí to ve výstavním kruhu šlo a výsledky začínaly být docela povzbudivé. A těšilo nás i poznávání nových plemen, o jejichž existenci jsme zhusta neměli ani tušení, možnost poptat se jiných chovatelů na zkušenosti a názory na věci, které zrovna řešíme, a někdy i šance koupit za zajímavou cenu krmení nebo jiné chovatelské cetky a tretky. Brali jsme to (a dodnes bereme) spíše jako rodinné výlety, s možností navštívit místa, která neznáme, trochu „socializovat“ naši smečku i sebe, a když k tomu, nedej bože, bude i nějaká medaile, diplom či pohár, tak tím líp.
Mírný zlom v postojích nastal koncem roku 2013, kdy Fanča dostala svůj druhý titul CAC, a nám došlo, že dá-li pánbu, mohli bychom mít doma i šampiónku. Chtělo by to ale začít uvažovat trochu strategicky - zápisné dvou pejsků už se přece jenom trochu prodraží a volných víkendů také není neomezeně.
Takže jsme vytvořili patřičné excelovské tabulky, kde jsme si mohli vypsat výstavy, které jsou pro nás dosažitelné, spočítat celkové náklady na akci (benzín, zápisné), napsat si uzávěrky přihlášek (když platíte dřív, je to levnější), dosažené výsledky i jména posuzujících (abychom zjistili, kdo má jak nastavené „oko“), typ výstavy a druh ocenění, které se na ní dá získat. A mohli si tak udělat nějaký plán na celou sezónu, který nás snad nezruinuje :-).
Na naší „výletní“ strategii to ale nezměnilo nic - stále se snažíme poznávat místa, kde jsme ještě nebyli, těšíme se na ostatní pejsky a nehroutíme se z toho, když se holky někomu nelíbí. A moc nás těší, že už se k nám občas přihlásí i nějaký nadšený fanoušek, který zná naše psiny jménem (!), nebo sympatický chovatel, s nímž se v kruhu "popereme" o medajli, abychom v zákulisí pokrafali o tom, co je nového a s čím se zrovna ve svém chovatelském úsilí potýkáme.
Záhy se ale ukázalo, že Fanču výstavy baví, neb je tam spousta jiných pejsků
a hlavně lidských mláďat, která nejdou daleko pro nějaké to podrbání a leckdy se nechají i olízat :-). Navíc jí to ve výstavním kruhu šlo a výsledky začínaly být docela povzbudivé. A těšilo nás i poznávání nových plemen, o jejichž existenci jsme zhusta neměli ani tušení, možnost poptat se jiných chovatelů na zkušenosti a názory na věci, které zrovna řešíme, a někdy i šance koupit za zajímavou cenu krmení nebo jiné chovatelské cetky a tretky. Brali jsme to (a dodnes bereme) spíše jako rodinné výlety, s možností navštívit místa, která neznáme, trochu „socializovat“ naši smečku i sebe, a když k tomu, nedej bože, bude i nějaká medaile, diplom či pohár, tak tím líp.
Mírný zlom v postojích nastal koncem roku 2013, kdy Fanča dostala svůj druhý titul CAC, a nám došlo, že dá-li pánbu, mohli bychom mít doma i šampiónku. Chtělo by to ale začít uvažovat trochu strategicky - zápisné dvou pejsků už se přece jenom trochu prodraží a volných víkendů také není neomezeně.
Takže jsme vytvořili patřičné excelovské tabulky, kde jsme si mohli vypsat výstavy, které jsou pro nás dosažitelné, spočítat celkové náklady na akci (benzín, zápisné), napsat si uzávěrky přihlášek (když platíte dřív, je to levnější), dosažené výsledky i jména posuzujících (abychom zjistili, kdo má jak nastavené „oko“), typ výstavy a druh ocenění, které se na ní dá získat. A mohli si tak udělat nějaký plán na celou sezónu, který nás snad nezruinuje :-).
Na naší „výletní“ strategii to ale nezměnilo nic - stále se snažíme poznávat místa, kde jsme ještě nebyli, těšíme se na ostatní pejsky a nehroutíme se z toho, když se holky někomu nelíbí. A moc nás těší, že už se k nám občas přihlásí i nějaký nadšený fanoušek, který zná naše psiny jménem (!), nebo sympatický chovatel, s nímž se v kruhu "popereme" o medajli, abychom v zákulisí pokrafali o tom, co je nového a s čím se zrovna ve svém chovatelském úsilí potýkáme.
