5. 1. 2014 Brno, národní Hanácká
V Brně jsme se tetelili radostí. První setkání s rozhodčím p. Kubešem (uctivě zdravíme), kterému se naše holky ten den evidentně líbily. Fanynka poprvé soutěžila v kategorii Vítězů (do které se nominovala díky titulu Národní vítěz) a vyhrála třetího „CACe“ (a zlatou k tomu). Už nám chybí jen jeden CAC, z nějaké mezinárodní výstavy, a máme „žampióna“ :-). K tomu ještě (věčně stříbrná) Tonda dostává svůj první „dospělý“ titul (Res. CAC). Jo, a taky se nám podařilo sehnat levně plastové pelíšky rodinné velikosti, jeden do pokoje, jeden do obýváku. Ten v obýváku se ujal bez problémů, ten v pokoji byl nakonec přesunut do kanceláře, protože v něm nespala ani Fanča, když ji na smrt bolelo bříško. V kanceláři ale zakořenil a vzkvétá. :-)
12. 1. 2014 Nürnberg (D), mezinárodní
Po roce znovu výlet do Norimberku. Tentokrát si toho buřta musíme dát (jak řekli, tak udělali… ale nic moc). Tondě se zrovna moc nedařilo (oproti vrstevníkům zůstává drobnější), není ani ve výborných, Fanča naopak perlí a vyhrává ke zlatu svůj první německý titul VDH-Ch. Sice nevíme, co to znamená, ale je jasné, že kýžený čtvrtý CAC to není. Snad příště.
2. + 3. 2. 2014 Brno, dvoudenní, mezinárodní
Dvoudenní výstavu v Brně jsme pojali jako výlet, s mezipřistáním v Mikulově a Lednici. Počasí nám vcelku přálo, personál penzionu Templ v Mikulově byl velmi vstřícný, ostatní hosté tolerantní, celkově moc fajn. Procházka po parku v Lednici parádní, i když jsme trochu zmokli. O vybité baterii a tlačení auta po Mikulově se raději rozepisovat nebudu. Výstavní výsledky za velkou zmínku též nestojí - Fanča zůstala oba dny za branami výborných, Tonda to zvládla alespoň v neděli a k obvyklé stříbrné si přičítá ještě svůj druhý titul Res. CAC. Na zpáteční cestě jsme se zastavili na Zelené hoře (konečně!) a byl z toho všeho bomba výlet. Srdce architekta zaplesalo. :-)
12. 4. 2014 Chemnitz, Germany, mezinárodní
Letošní strategie velí, podívat se na místa, kde jsme ještě nebyli. Jedním z nich je i Chemnitz. Z plánované prohlídky centra byl nakonec kvůli času a počasí jen průjezd autem, ale i tak jsme se rádi podívali. Okrajové části města jsou bezútěšně prázdné, všichni utekli za prací a penězi jinam. Smutný pohled. Co se týče výstavy, buřty byly mnohem lepší, než v Norimberku. Tonda již poosmé druhá (z šestnácti absolvovaných výstav), ale na výbornou to nestačilo. Fanča to kompenzuje - ke zlaté medaili přidává hned tři tituly - VDH-Ch, Res. CAC a Res. CACIB. Holka naše šikovná. Jsme samozřejmě šťastní, ale ten toužebně očekávaný čtvrtý CAC to opět není… Až příště. Druhý titul VDH-Ch nás ale vyprovokuje k hledání podmínek k získání titulu německého šampiona… :-).
27. 4. 2014 České Budějovice, mezinárodní
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý , říká Jára Cimrman. My máme na „Budějice“ vzpomínky též veskrze příjemné. Potřetí se holkám podařilo bingo v podobě dvou zlatých. Obě k tomu dostávají ještě titul CAC (Tonda svůj první a Fanča vytoužený čtvrtý). Poprvé byl dokonce donucen vstoupit do kruhu i „nehrající“ člen týmu, protože holky spolu bojovaly o titul nejhezčí buldočky na výstavě (nakonec z toho byl Res. CACIB pro Fanču). Ale co je nejzásadnější - Fanča konečně splňuje podmínky pro udělení titulu Český šampion! Radost nezná mezí a hned druhý den podáváme oficiální žádost u Kynologické unie. Naše Koza Líza to dokázala! Kdo by to byl řekl, když jsme před dvěma lety (téměř na den přesně) vyráželi na svou první výstavu do Monaka... jen tak „pro prdel“... když to máme cestou… :-)
4. 5. 2014 Praha, mezinárodní
Jedna z posledních výstav před očekávaným háráním. Už nám v zásadě o nic nejde, takže jedeme s pocity pohody a nerozhází nás ani tradičně příšerně zorganizované parkování. Petr si hezky popovídá s rozhodčí, p. Brotánkovou, ochutnáme trdelník (a další si koupíme na cestu domů). Vezeme jednu stříbrnou (a Res. CAC) od Fanči, Tonda skončí ve výborných, ale bez pořadí.
25. 5. 2014 Litoměřice, mezinárodní
Do Litoměřic jsme vyrazili už jen s Fančou, Tonda hárala, takže zůstala "na hlídání" u známých. Byla tam už mockrát na kafi, dokonce tam strávila několik dní montáží kuchyňské linky, takže už dobře věděla, kdo nejlíp drbe, kam se jít napít i kdo je Pánem piškotù. Doufali jsme tedy, že by své premiérové odloučení od smečky v nedomácím prostředí mohla zvádnout. No, kvílela prý asi jen tak dvě hodiny. Vzdala to až poté, co venku zkontrolovala místo, kde jsme se viděli naposled (kde se nám ztratila?), a zjistila, že tam už nejsme (nepočkali jsme a nechali ji napospas krutému osudu!).
Výstava byla ještě jako z udělání pěkně zdlouhavá, kruh jsme sdíleli s dalšími třemi plemeny (to má opravdu každé předměstí Bruselu vlastní verzi teriéra?) a buldočci chodili samozřejmě až poslední. Nicméně areál je hezký, takže procházka neurazila, koupili jsme holkám 15 kilo granulí s výstavní slevou (jehněčí Platinum, moc jim jedou), ochutnali trdelník (v Praze byl lepší) a pozdravili se s několika fanoušky (vždycky nás to rozseká, když se k nám někdo hlásí) i výstavními "známými" (spřátelenými i respektovanými).
Fanča si do kruhu došla pro zlato, CAC a Res.CACIB, my se omluvili paní Moudré s krásnou fawní fenkou (Carisma Ricardo Bohemia) za to, že ji Fanča už poněkolikáté nechala jen stříbrnou (až někam nepojedete, dejte vědět..) a hurá vyzvednout Tondu. Přivítala nás s úlevou, ale rezervovaně. Když jsme ji pak vzali na pivo, mluvila s celou hospodou, kromě nás.
14. 6. 2014 Erfurt, národní
Poslední výstavní štací v roce 2014 byl „zájezd do NDR“. Tentokrát bohužel bez účasti kronikáře, takže žádné veselé historky se nedochovaly. Jela jenom Fanynka, přivezla bronz.
Na další výstavní termíny už jsme se toho roku nehlásili, neb jsme Fanynce na léto naplánovali rodičovství a předpokládali jsme, že když všechno klapne, budeme mít na podzim úplně jiné starosti. Příroda je ale mocná čarodějnice, takže hárání jsme se dočkali až v prosinci a první nadílky mimin až v únoru 2015. Výstavní pauza se tak poněkud protáhla a k tomu jsme si z nedočkavosti pořídili v listopadu alespoň jedno štěňátko z „externích“ zdrojů - naši lední medvědici Vendulku, tedy Innocence V. Flat Devils. A jsme moc rádi. :-)
